Historie městyse

První písemná zmínka o Brodku je uvedena v Moravských zemských deskách a je datována 20. května 1301. V pozdějších latinských písemných zprávách je obec nazývána Brodeka, Brodeca, v německých Brodek. Avšak už starší záznamy se zmiňují o osadě na brodu přes říčku Jezdu na cestě mezi Dubem a Přerovem. Souvislost s názvem obce je zde více než zřejmá. Zvláště když víme, že Jezda je dřívější název pro Olešnici a strouha protékající Brodkem je pravděpodobně jejím původním korytem.

V letech 1301-1305 přešla obec do vlastnictví olomouckého kláštera dominikánek a v jejich majetku zůstala až do r. 1782. Tato skutečnost se odráží i ve vyobrazení pečeti, kterou obec užívá od r. 1626. V horní části pečeti je postava patronky kláštera sv. Kateřiny, která má levou ruku opřenou o polovinu mučícího kola s loukotěmi a v pravé ruce drží palmovou ratolest. V dolní části pečeti je vyobrazen jelen ve skoku doleva obrácený. Vybarvením původně černobílé pečetě vznikl obecní znak a využitím jeho atributů také obecní prapor. Obě tyto insignie udělil obci předseda Parlamentu České republiky v r. 2001 u příležitosti 700. výročí první písemné zmínky.

Dne 29.4.1909 byl Brodek u Přerova císařem Františkem Josefem povýšen na městečko. Na návsi v centru obce stojí kostel sv. Jana Křtitele z r. 1893, postavený na místě původní věže, která sloužila jako zvonice. Socha sv. Jana Křtitele, stojící před kostelem, pochází z r. 1883. Tři kamenné kříže stojí u cest na původních třech vjezdech do obce a pocházejí z r. 1868.

Poblíž kostela byla v roce 2000 vybudována zvonkohra, která má celkem 22 zvonů s hmotností od 5 kg do 220 kg. Zvony s elektrickým ovládacím panelem jsou darem místní zvonařské dílny paní Marie Tomáškové - Dytrychové. Dílnu v roce 1951 založili manželé Laetitie a Josef Dytrychovi.